Kdy jsem si na podzim 2012 pořídil vysílačku Futaba T8FG, tak jsem se zajímal o její možnosti a funkce a ne o baterií (pack), který jsem v ní dostal ...
A později jsem se na modelářských fórech (mojehobby, rcmánia) dočetl, že firma Robbe, která ji sem dodává, ji osazuje Li-Ion baterií (4 články Li-Ion o celkové kapacitě 2800 mAh) se kterou jsou problémy. Respektive ne s vlastními bateriovými články, ale se speciálním elektronickým obvodem - "kurvítkem", který je u baterie a který má zajistit její správné nabíjení přímo ve vysílačce bez balancování (baterie nemá servisní konektory). 
(na fotce je původní baterie s odkrytým obalem s vyznačeným "kurvítkem") Na fórech se psalo o případech vypnutí vysílačky za letu díky nesprávné funkci kurvítka, jež mělo způsobit nestejnoměrné nabití packu až do stavu možného zkolabování článku. Tak jsem se hned pustil do rozbalení baterie a změření jejích článků (je v uspořádání 2s2p). Rozletovávat se mně ji nechtělo a tak jsem změřil vždy dva články naráz. Napětí se nelišilo ani v desetinách a tak jsem se uklidněn pustil do létání. Před zimou jsem nabíjel ještě jednou a zase v pořádku. Na jaře jsem vysílačku vytáhl, nabil a protože jsem na baterie zapomněl, tak vesele lítal. Naštěstí se mně připomněl POP s diskuzí na fórech o problémech s touto baterií. Tudíž jsem ji znovu změřil a ejhle, už se obě dvojice článků lišily o dvě desetiny voltu. Nebylo to sice zas tak moc, ale vzhledem k tomu, že už baterie stejně nebyly v záruce a já chtěl mít na létání klid, tak jsem se pustil do výroby nového packu.
Dle doporučení na výše zmíněných fórech jsem vybral nejvíce používané řešení a to 2 cylindrické Li-Ion články 18650 zapojené v sérii za sebou, každý o nominálním napětí 3,7 V a které dohromady dávají napětí, je stačí k provozu vysílačky. Li-Ion baterie proto, že velikostí přesně zapadnou do prostoru na baterie, mají delší životnost než Li-Polky, jejich menší proudy v případě vysílačky nevadí a vůbec z nich mám lepší pocit než z Li-Polek, které jsou výborné na velké proudy a u kterých jsem rád, že je mám při práci od těla v modelech ... asi je to nějaká paranoia :-)
Další řádky doporučuji nečíst těm, kdo se v elektrotechnice vyznají a články si již sami dělali, protože se zmiňuji o elementárních věcech, které jsou určeny jen pro neznalé a začátečníky.
Zvolil jsem cestu nejmenšího odporu nejjednoduší výroby. To znamená, že vzhledem k absenci velkých proudů jsem zakoupil typ s již nabodovanými vývody (pásky), které lze lehce spájet k sobě bez rizika zničení článků nebo nedostatečného propájení jako je to nutné u výkonového packu (např. NiCd baterií). Pořídil jsem si články o kapacitě 2400 mAh, které by měly být na pár hodin provozu vysílačky dostačující.  Před vlastním spájením jsem oba články samostatně nabíječkou s balancérem nabil, vybil a opětovně nabil, abych viděl, jak na tom jsou. Kupodivu se na nich výsledné napětí nelišilo ani na setiny voltu (že bych opravdu koupil dva články ze stejné výrobní série ?). Poté jsem články položil (a zafixoval) za sebou (do série) a mezi ně vložil plastové kolečko s vystřiženým místem na páskové vývody z článků. Kolečko zaplní prázdné místo vzniklé těmi vývody a výsledný pack je pěkně v rovině. A protože pack je na šířku o polovinu užší než původní, tak nic nebránilo tomu, dát po délce baterií dřevěnou lištu, která po zalepení vteřiňákem k bateriím, tyto perfektně zafixovala vůči sobě ve správné pozici. Nachystal jsem si vhodné káblíky a konektory. Říkám konektory proto, že jsem samozřejmě hodlal nainstalovat i káblíky pro servisní (balancovací) konektor. Jako vlastní silový konektor jsem použil (stejně jako Robbe) servokonektor (pouze se dvěma káblíky) a pro balancování jsem použil konektor JST-XH, který je u nás díky čínským e-shopům a bateriím v něm prodávaných, převážně používán a na který mám své (čínské, jak jinak) nabíječky. Vyměřil jsem potřebnou délku silových kabelů a délku nejdelšího servisního káblíku, podle kterého jsem pak udělal ostatní dva. Servisní kabely je potřeba mít všechny stejně dlouhé (a ze stejného kabelu o stejném průřezu), aby jejich odpor byl stejný a nevyvolával chyby měření v průběhu vlastního balancování. Pásky od článků jsem očistil lihem a pak jsem všechny káblíky připájel na správná místa (viz schéma zapojení). 
Pájel jsem obyčejnou pistolovou pájkou, která je na tato, proudově nenáročná spojení, dostačující. Přebývající servisní káblíky jsem tak nějak esteticky zmuchlal a lepicí páskou upevnil zezadu baterie u dřevěné lišty. Tam kde káblíky vystupují z konektorů jsem otvor zalepil tavným lepidlem (chrání před vytržením z konektoru). Také všechny odhalené kontakty jsem přelepil páskou. Původně jsem chtěl celý pack zasmrštit, ale zjistil jsem, že s výslednou fólií už je pack moc silný a mám problémy se vejít do bateriového prostoru. Také tím, že průřez je jaksi (díky liště na boku) nesouměrný, tak výsledný tvar vypadal značně neesteticky. A protože to drželo dobře pohromadě i bez smršťovačky, tak jsem to nechal být. 
Baterii jsem zapasoval do vysílačky a znovu zkusil nabít s balancováním, abych vyzkoušel, že vše funguje jak má. Vše bylo ok a tak jsem novou baterii zařadil do ostrého provozu. Původní vozím sebou jako rezervní (i když nejspíš zbytečně, ale bylo mně ji líto vyhodit). Výsledný pack má jedinou nevýhodu a to, že nabíjet už nelze pomocí dodané nabíječky a konektoru ve vysílačce. Musí se otevřít prostor baterií a nabíjet ji přes její silový a servisní konektor přímo, vyndávat se natěstí nemusí. Nicméně mi tuto drobnou nepříjemnost plně nahrazuje fakt, že už nemusím lítat s nejistotou, jestli mně vysílačka s modelem ve vzduchu nečekaně vypne nebo ne. Liberk
|
