Cvičný hornoplošník na 2,5ccm 
Text a foto: Cloggymeat Psát o tom, kolik let jsem se přemlouval k návratu k modelařině zde není na místě a tak se rovnou vrhnu na zážitky, které mi tento model připravil. Stručný popis: konstrukce Jaromír Pipek, plánek objednán z Model Hobby magazínu. Rozpětí 1250, délka 990, motor 2 - 2,5 ccm. Hornoplošník ovládaný S,V,M. Alfu jsem nafasoval od kamaráda ve skoro letuschopném stavu. On se díky ní dostal ke spalovákům a teď se přiblížil čas, aby ji trápily moje první kroky v RC létáni (kdysi jsem létal s rc větroni, ale to už ani není pravda). S opravou jsem začal hned první večer co jsem ji donesl domů. Křídlo bylo v pořádku, stačilo jen vrátit pozitivy konců křídel přefouknutím fénem. Na trupu bylo práce víc, ale nic složitého, upravit motorové lože pro můj motor mvvs 2,5ccm, vyrobit novou VOP a osadit rc vybavením. VOP jsem vyrobil z tvrdší balzy 5mm a potáhl oracoverem, panty klasické zadlabávací. Nakonec zalepit epoxidem do trupu a namontovat páku kormidla. RC vybavení jsem zakoupil to skoro nejlevnější, tzn serva standart Carson a přijímač Hitec HFS 05MS s krystalem od firmy Jeti. Ale nejslabším článkem byla v té době ještě moje vysílačka a to ze setu skylady. (Díky skylady jsem se vrátil k modelářství a teď jí budiž police v garáži lehká). Druhý den byl model osazen a skoro připraven k letu. Chybělo ho jen trochu vizuelně odlišit od prvního majitele. Z polepovací folie zakoupené v jednom hyper super bau hornb jsem nalepil kabinu a nějaké ty rychlé pruhy. Poté už stačilo jen pořádně nabít zdroje ve vysílači a přijímači a hurá na start. Po měsíci létání se skylady jsem stál v Budkovicích na startovní ploše s nastartovaným mvvs 2,5 ccm, který rezonoval s oracoverem na křídlech mojí Alfy. Chtěl jsem odstartovat ze země, ale příďový podvozek vytrčený (podle plánu) dopředu způsobil po pár metrech kotrmelec. Znovu nažhavit, nastartovat a opět na start. Kamarád (původní majitel/stavitel Alfy) říká: "Ok já ti to hodím". Můj adrenalin se v ten okamžik dal prodávat na hektolitry a než jsem stačil pořádně sevřít knypl vysílače, byla Alfa ve vzduchu, začla škytat a šla k zemi. Znovu jsme zopakovali startovací proceduru a důsledněji naladili motor. Jako přes kopírák se opakovalo naše postavení na startovací ploše, plný plyn, hod a konečně bez kuckání Alfa stoupá k nebi. Po pár průletech mám vytrimováno a kamarád hlásí "tyvole nadechni se!!!!". Po pár dalších průletech a rozdýchání se si konečně začínám užívat letu. Loping s 2,5ccm jde vykroužit obrovského průměru a výkrut se směrovkou jde za pomoci výškovky taky. Na přistání jsem dlouhý protože jsem nečekal kluz skoro jako u větroně. Dal jsem ještě tři lety a valil domů. V následujících týdnech jsem provedl ještě několik úprav. Kola většího průměru, otočení úhlu přední podvozkové nohy směrem vzad kvůli přistání a startům z travnaté plochy. S předním kolem vytrčeným dopředu udělal model vždy kotrmelec a utrhl se náhon od serva. Po otočení byla v�echna přistání a starty příjemným zá�itkem. Mezitím jsem pořídil nové rádio Hitec Flash 5SX a posunul se o kousek dál ve vybavení. Další úprava byla zvětšení kormidel, s nimi jdou udělat dva výkruty po sobě (podotýkám, že Alfa nemá křidýlka). Díky této úpravě se stal z Alfy pěkný divočák, který si při jemném ovládáni samozřejmě ponechal všechny vlastnosti cvičného hornoplošníku. Poslední úpravou a to velice zásadní byl přechod ze spalovacího motoru na elektro. Po tom co mi odešla moje letitá mvvs jsem chtěl zkusit elektro. Pořídil jsem mig 600, regulátor jes 20, a sedmičlánek 2000mAh. Z Alfy se stal rekreační elektrolet pro pohodové večerní polétaní. Na stole se už totiž netrpělivě převaloval akrobat Monarch na 6,5ccm kterého jsem přes zimu v dílně podle plánku Pavla Bosáka stvořil, ale to už je jiná kapitola. Jinak Alfu můžu vřele doporučit jako první spalovák. Má absolutně nezáludné stabilní vlastnosti, po přetažení nikam nepadá, do vývrtky se ji nechce a když už tak ven z ní vypadne okamžitě. Kluz bych přirovnal skoro k větroní. Stavebně a konstrukčně je model velice jednoduchý a odolný. 
|
