Remorkér určený pro těžký TT
Protože jsem kdysi stavěl lodě, tak mně zaujala pro mně nová diciplína lodního modelářství Tug towing. Je to něco jiného, než potulování (i když určitě pro radost) po hladině. Na webu jsem hledal něco, co by bylo vhodné pro tento směr lodní modelařiny. Lodí se dá najít docela dost, jak stavebnice renomovaných firem, tak i hotové laminátové trupy, i plánky se dají stáhnout. Pak jsem narazil na stránky loděnice DAMEN a uviděl remorkér PAWLINA (ozn. ASD 3111, r.v. 2006). U propagačního dvoulistu byl i plánek (pohledy) na loď a bylo rozhodnuto. Chvilku mně trápilo než jsem vložil v dostatečném rozlišení obrázek do Acadu a začal to celé překreslovat. Zhruba měsíc práce a pak už šlo snadno zvolit měřítko lodi podle pravidel pro TT a velikosti kufru auta. Trochu jsem se obával laminování trupu, protože tuto práci jsem ještě nedělal (doposud to byly trupy plaňkované), ale na Monaku je dost odkazů a poučení. Zvolil jsem pozitivní laminaci a kopyto vytvořil z Extruporu - žebra ze 6 mm a obšívku ze 3 mm. 
V místě, kde budou otočné dýzy ("Z pohony") jsem vložil 3 mm překližku pro zvýšení pevnosti. Obšívka je lepená Purexem. 
Vlastní laminování bylo provedeno pryskyřicí Letoxit a čtyřmi vrstvami skelné tkaniny (90, 120, 120, 90) zvenku i zevnitř. Část trupu u kýlu byla vyztužena uhlíkovým rovingem. 
Extrupor byl zhruba po úroveň čáry ponoru zanechán v trupu a výš vybroušený, tak aby paluba byla uchycena na "plném laminátu" a současně bylo možné vylaminovat borty. Stěna trupu je tedy cca. 1 mm laminátu - 3 mm extrupor - 1 mm laminátu a borty cca. 2 mm laminát. Po výrobě příčného pohonu (i když jej skutečná loď nemá) byl tento zalepen do trupu praskyřicí s namíchanými nastříhanými kousky uhlíkového rovingu. 
Otočné dýzy, jejich vývoj a výroba byla kapitola sama o sobě a je popsaná v samostatném článku na Monaku. Do trupu jsem zabudoval lože motoru a sokly pro dýzy. Lože motoru jsem pro jistotu poprvé osadil špatně a stálo to dvě hodiny vybrušování zhruba 100 g Letoxitu na balkoně. Vysokootáčková bruska s brusným kotoučkem a hlavně její zvukové projevy iritovaly některého obyvaletele v okolí natolik, že ho to dohnalo ke střelbě z airsoftové zbraně směrem na náš balkon. Střelce jsem neodhalil, ale vydržel a dobrousil. 
Okolí lože pro motor je vyztužené opět uhlíkovým rovingem a později při testech dýz bylo toto zesílení ještě rozšířeno až za sokly dýz, protože hmotnost a způsob uložení motorů (900 Graupner) a dýz musí opravdu tuhé. Nedostatečná tuhost měla vliv na proudový odběr. Dále jsou v trupu vytvořené kastlíky pro pohonné baterie (2 x 10 čl. NiCd - 4000 mA), sokly pro serva (HS755MG), zesílení paluby pro uložení vlečného háku a nalepené lišty po obvodu jako doraz při lepní paluby. 
Na přídi je kastlík pro přijímačové baterie (4 čl. NiCd - 4000 mA), , které současně napájí serva a osvětlení modelu a kastlíky pro kotvy a patka pro příďový úvazník. 
Zadní a střední část paluby je vyrobená z 1 mm laminátu a přilepená Letoxitem s mikrobalony (tedy řádně odspodu opatlaná). 
Přední část paluby je ze 4 mm překližky polepené 1 mm laminátem. Byl to sice zásah do hmotnosti lodi, ale tato část paluby současně složí pro ukotvení příďového úvazníku a tak mně to připadalo vhodné. všechny "dřevěné díly" jsou řádně natřené Letoxitem. 
Na střední části paluby byl vyroben límec pro uchycení nástavby a pak už byly třeba vyrobit domečky pro oděrné lišty a přední a zadní odrazníky. Domečky na boku jsou z 1 mm laminátu vypižlané do tvaru trupu přilepené vteřinovým lepidlem a následně vylité epoxidem s vložením naseparovaného kruhového gumového profilu. Pro separaci byla použita pasta na parkety. 
Pro průvlaky bylo potřeba vyrobit lisovací přípravek z ventilu a kusu ocelové kulatiny. ve svěráku šly docela pěkně vylisovat z vyžíhané mosazné trubky. 
Hrubé nerovnosti na trupu byly srovnány polyesterovým tmelem se skleněnými vlákny a následně tmeleny jemným polyesterovým tmelem a broušeny broušeny pod vodou. Pak následoval nástřik základem a plničem. 
Nástřik paluby - syntetická barva - nebylo zrovna nejvhodnější řešení neboť zvolený způsob utěsnění krytu nad motory - přelepení elektrikářskou páskou - je vysoce funkční, ale syntetická barva se začala loupat. Později jsem část barvy okolo krytu odstranil a nastříkal akrylátovou barvou s tužidlem namíchanou u autolakýrníka. 
Spodní část trupu je taktéž stříkaná syntetikou a tam je docela vhodná. 
Tažný hák má duralový sokl a vlastní hák je vyrobený z mosazi. 
V místě převodovky příďového navijáku je ukrytý spínač pro baterie. A přední úvazník (modifikovaný oproti originálu) je vyrobený z duralových trubek. 
Odrazníky jsou převážně z kruhových gumových profilů, u kerých bylo třeba osoustružit kužely na jejich koncích. 
Nástavby jsou vyrobené převážně z 1 mm laminátu lepeným vteřinovým lepidlem. Do lepidla byly vpraveny mikrobalony pro zpevnění spoje. 
Zábradlí a stěžeň jsou vyrobené z mosazných profilů letovaných měkkou pájkou. 
Tam kde to šlo jsou použité hotové výlisky dostupné v obchodech. 
Zábradlí na spodní palubě je členité a moc se mně do jeho výroby nechtělo, ale výsledek je docela pěkný. 
Zhruba sestavené nástavby. 
Protahování lakovaných drátů přes stěžeň byla docela zajímavá práce. 
Zbývalo dokončit pár detailů. 
Detail světel - původní žárovky byly zaměněné za 3 mm diody. 
Pawlina také dostala dřevěný dok. 
A byla dokončena elektronika pro ovládání světel. Část na stěžni je ovládyná DSYSY a na nástavbě mechanickými spínači. 
A také přibylo pár detailů na nástavbě. 
Celek těsně před dokončením. 
Se vším všudy asi 8 měsíců práce (zhruba 1000 hodin). Vzhledem k předpokládanému použití - TT - je Pawlina stavěná jako polomaketa modifikovaná s ohledem na drsnější podmínky při tažení vleku. Některá data: Délka: 820 mm Šířka: 310 mm Výtlak: 14 kg
|
