Až později jsem se na modelářských fórech (mojehobby, rcmánia) dočetl, žže firma Robbe, která ji sem dodává, ji osazuje Li-Ion baterií (4 články Li-Ion o celkové kapacitě 2800 mAh) se kterou jsou problémy. Respektive ne s vlastními bateriovými články, ale se speciálním elektronickým obvodem -– „"kurvítkem“", který je u baterie a který má zajistit její správné nabíjení přímo ve vysílačce bez balancování (baterie nemá servisní konektory).

(na fotce je původní baterie s odkrytým obalem s vyznačeným "kurvítkem")

Na fórech se psalo o případech vypnutí vysílačky za letu díky nesprávné funkci kurvítka, ježž mělo způsobit nestejnoměrné nabití packu ažž do stavu možžného zkolabování článku. Tak jsem se hned pustil do rozbalení baterie a změření jejích článků (je v uspořádání 2s2p). Rozletovávat se mně ji nechtělo a tak jsem změřil vžždy dva články naráz. Napětí se neliššilo ani v desetinách a tak jsem se uklidněn pustil do létání. Před zimou jsem nabíjel ješště jednou a zase v pořádku. Na jaře jsem vysílačku vytáhl, nabil a protožže jsem na baterie zapomněl, tak vesele lítal. Našštěstí se mně připomněl POP s diskuzí na fórech o problémech s touto baterií. Tudížž jsem ji znovu změřil a ejhle, užž se obě dvojice článků liššily o dvě desetiny voltu. Nebylo to sice zas tak moc, ale vzhledem k tomu, žže užž baterie stejně nebyly v záruce a já chtěl mít na létání klid, tak jsem se pustil do výroby nového packu.
Dle doporučení na výšše zmíněných fórech jsem vybral nejvíce použžívané řeššení a to 2 cylindrické Li-Ion články 18650 zapojené v sérii za sebou, kažždý o nominálním napětí 3,7 V a které dohromady dávají napětí, jež stačí k provozu vysílačky. Li-Ion baterie proto, žže velikostí přesně zapadnou do prostoru na baterie, mají delšší žživotnost nežž Li-Polky, jejich menšší proudy v případě vysílačky nevadí a vůbec z nich mám lepšší pocit nežž z Li-Polek, které jsou výborné na velké proudy a u kterých jsem rád, žže je mám při práci „od těla“ v modelech ... asi je to nějaká paranoia :-)
Dalšší řádky doporučuji nečíst těm, kdo se v elektrotechnice vyznají a články si jižž sami dělali, protožže se zmiňuji o elementárních věcech, které jsou určeny jen pro neznalé a začátečníky.
Zvolil jsem cestu nejmenššího odporu –nejjednoduššší výroby. To znamená, žže vzhledem k absenci velkých proudů jsem zakoupil typ s jižž nabodovanými vývody (pásky), které lze lehce spájet k sobě bez rizika zničení článků nebo nedostatečného propájení jako je to nutné u výkonového packu (např. NiCd baterií). Pořídil jsem si články o kapacitě 2400 mAh, které by měly být na pár hodin provozu vysílačky dostačující.

Před vlastním spájením jsem oba články samostatně nabíječkou s balancérem nabil, vybil a opětovně nabil, abych viděl, jak na tom jsou. Kupodivu se na nich výsledné napětí neliššilo ani na setiny voltu (žže bych opravdu koupil dva články ze stejné výrobní série ?). Poté jsem články položžil (a zafixoval) za sebou (do série) a mezi ně vložžil plastové kolečko s vystřižženým místem na páskové vývody z článků. Kolečko zaplní prázdné místo vzniklé těmi vývody a výsledný pack je pěkně v rovině. A protožže pack je na ššířku o polovinu užšžší nežž původní, tak nic nebránilo tomu, dát po délce baterií dřevěnou lišštu, která po zalepení vteřiňákem k bateriím, tyto perfektně zafixovala vůči sobě ve správné pozici. Nachystal jsem si vhodné káblíky a konektory. Říkám konektory proto, žže jsem samozřejmě hodlal nainstalovat i káblíky pro servisní (balancovací) konektor. Jako vlastní „silový“ konektor jsem použžil (stejně jako Robbe) servokonektor (pouze se dvěma káblíky) a pro balancování jsem použžil konektor JST-XH, který je u nás díky čínským e-shopům a bateriím v něm prodávaných, převើně použžíván a na který mám své (čínské, jak jinak) nabíječky. Vyměřil jsem potřebnou délku silových kabelů a délku nejdelššího servisního káblíku, podle kterého jsem pak udělal ostatní dva. Servisní kabely je potřeba mít vššechny stejně dlouhé (a ze stejného kabelu o stejném průřezu), aby jejich odpor byl stejný a nevyvolával chyby měření v průběhu vlastního balancování. Pásky od článků jsem očistil lihem a pak jsem vššechny káblíky připájel na správná místa (viz schéma zapojení).

Pájel jsem obyčejnou pistolovou pájkou, která je na tato, proudově nenáročná spojení, dostačující. Přebývající servisní káblíky jsem tak nějak esteticky „zmuchlal“ a lepicí páskou upevnil zezadu baterie u dřevěné liššty. Tam kde káblíky vystupují z konektorů jsem otvor zalepil tavným lepidlem (chrání před vytržžením z konektoru). Také vššechny odhalené kontakty jsem přelepil páskou. Původně jsem chtěl celý pack zasmršštit, ale zjistil jsem, žže s výslednou fólií užž je pack moc silný a mám problémy se vejít do bateriového prostoru. Také tím, žže průřez je jaksi (díky lišště na boku) nesouměrný, tak výsledný tvar vypadal značně neesteticky. A protožže to držželo dobře pohromadě i bez smrššťovačky, tak jsem to nechal být.

Baterii jsem zapasoval do vysílačky a znovu zkusil nabít s balancováním, abych vyzkouššel, žže všše funguje jak má. Všše bylo ok a tak jsem novou baterii zařadil do ostrého provozu. Původní vozím sebou jako rezervní (i kdyžž nejspíšš zbytečně, ale bylo mně ji líto vyhodit). Výsledný pack má jedinou nevýhodu a to, že– nabíjet užž nelze pomocí dodané nabíječky a konektoru ve vysílačce. Musí se otevřít prostor baterií a nabíjet ji přes její silový a servisní konektor přímo, vyndávat se naštěstí nemusí. Nicméně mi tuto drobnou nepříjemnost plně nahrazuje fakt, žže užž nemusím lítat s nejistotou, jestli mně vysílačka s modelem ve vzduchu nečekaně vypne nebo ne.

Liberk