Stavba a létání s Lazy Bee z pohledu naprostého začátečníka.

Úvodem

Protože jsem víceméně dokončil model remorkéru Matylda, začal jsem přemýšlet co dělat dál. S lodí se v zimě jezdit nedá a mně lákalo něco nového, čím bych zužitkoval RC soupravu Spektrum. A protože rád stavím a taky experimentuju, chtěl jsem zkusit letadlo, ale jaké? Nikdy jsem s žádným modelem neletěl, takže jsem potřeboval něco jednoduchého jak na stavbu, tak na provoz.

Když jsem na internetu objevil letadlo Lazy Bee, tak bylo ihned rozhodnuto, že si postavím právě tento komicky vypadající modýlek. Je to opravdu pomalý stroj, ale docela obratný a jde pohodlně provozovat na malém prostoru. Bonusem je, že by měl unést třeba mobil nebo foťák, pro případné filmování z nebes :-)

Tento článek není návod, ale spíše postřehy a dojmy ze stavby Lazy Bee, tak jak jsem je vnímal jako letecký “amatér”. Občas se asi pozastavím nad naprostou banalitou (pro zkušené modeláře), ale někomu kdo o letadle teprve uvažuje by se to mohlo hodit.

Rozhodování před stavbou

Dílnu nemaje (= musel jsem model stavět v kuchyni), rozhodl jsem se pro Lazy o rozpětí cca. 1 metr. Na internetu lze najít plánky pro právě takto veliký model z EPP, já jsem se inspiroval nejvíce plánkem z RC Revue. Ten počítá s modelem o hmotnosti asi 500 g.

Pohon jsem zvolil elektrický, protože spalovací motor jsem v životě neměl v ruce a v kuchyni se nedá ani “na zkoušku” nahodit :-) Navíc baterky “Lipolky” jsou dnes levné a kapacita je solidní, takže elektro mi přišlo jako jasná volba.

Stavba

Plánek z RC Revue, ze kterého jsem zhruba vycházel, předpokládá výrobu celého letadla z EPP desek tloušťky kolem 4 mm, včetně křídla. Od stavby křídla mně ale někteří “fógli” odrazovali, tak jsem si jej nakonec nechal vyřezat na CNC z plného bloku EPP. Výsledné křídlo je rovné (nezkroucené), hodně pevné a jeho další zpracování (zaoblení konců) bylo velice rychlé a snadné. Na druhou stranu je zase těžší než křídlo “konstrukční” z žeber a EPP desek.

Trup jsem vyřezal z EPP tloušťky 5 a 3 mm, je to jednoduchá “krabice”. Vše jsem lepil hlavně UHU-PORem, přišlo mi to vhodnější než vteřiňákem, neboť jsou spoje pružné podobně jako samo EPP. Oproti plánku jsem ale ledacos vyztužil, hlavně žebra trupu mi přišla hodně slabá a to se projevovalo na kroucení trupu. Výztuhy jsou hlavně z tenkých (0,3 mm) pásků uhlíku – jsou docela levné a v tahu velice pevné. Lepil jsem je “do kříže” a tím žebra zpevnil. Naopak čumák letadla jsem nechal docela nezpevněný, předpokládám že při případné “čenichovce” se sice zbortí, ale zbytek trupu snad vydrží – uvidíme.

Ocas letadla je opět z EPP desek bez jakéhokoliv vyztužení či žeber. To se ale ukázalo jako poměrně problémové – při rychlém letu “střemhlav” se ocas snadno rozkmitá, směrovka nemá jakoukoliv výztuhu a výškovka jen v místě pantů kormidla. Po neúspěšném pokusu o průlet křovím se ocas na mnoha místech roztrhal, přitom zpevněný trup toto přežil bez problémů. Doporučuju teda ocas vyztužit nebo udělat alespoň balzový. Asi vyhovuje pro lítání v hale a bezvětří, ale při běžném provozu je to asi nejslabší část éra.

Veškerá elektronika je z hobbycity, předpokládal jsem, že letadlo možná i zlikviduju a tak jsem volil levné komponenty – serva jsou všechna HXT900, motor stříďák TowerPro BM2410-9T, regl 18A (ale ten jsem “zrušil” ještě při zkouškách v kuchyni, takže nyní Hobbyking SS Series 25-30A ESC), baterky lipol 3 článek Zippy. Zničení prvního reglu je má zkušenost s pokusem o “zátěžový test” všech serv najednou – kvedlal jsem páčkama tak dlouho, dokud jsem nezrušil BEC :-) Za letu páčkama nekvedlám a BEC tedy nehoří. Motor má lože vyrobené z laminátu, a je epoxydem nalepené k čumáku.

Křidélka

Na křídle je největší a asi nejdiskutabilnější změna oproti většině Lazy Bee – křidélka. Mnozí od nich zrazují, ale já jsem prostě chtěl letadlo s křidélky – líp se mi to řídí a navíc “dospělá” éra většinou křidélka mají, tak jsem nechtěl získávat nevhodné návyky. Pravdou je, že se tím trochu komplikuje stavba křídla – Lazy je “ušatá” a křidélka jde umístit právě jen na tyto uši, takže ty mají dost divné proporce. Taky dík tomu je nelze hnát jedním servem. A poslední věcí je dost velká tloušťka křídla v místě pantu křidélka – asi 2 cm, což komplikuje vytvoření závěsu. Nakonec jsem tam dal normální plastové panty, přišlo mi to tak nějak důvěryhodnější než obvyklá “izolepa”.

Podvozek je klasika Lazy – obrovská 8 cm kola s odpružením, takže se s tím celkem pohodlně drandí i po nerovném terénu. Na motor a regulátor jsem vyrobil magnetický “dekl”, protože nemám rád, když je na čumáku účelově vyříznutá díra pro motor, tak jsem vyrobil kryt a motor i regl jsou zakryté, ale zároveň dobře chlazené.

S povrchovou úpravou jsem se trošku spálil – použil jsem metodu tupování akrylovou barvou (konkrétně omyvatelná barva na zeď) podle diskuze na rcmania.cz a ačkoliv jsem barvu hodně naředil, tak jen na křídle narostla váha o 60 gramů, a to není natřeno celé! To mně dost zarazilo, pokud bych Lazy stavěl v nějaké lehoučké verzi, byl by to asi docela problém. Nakonec mi vyšla váha včetně baterek asi 550-560 g.

Létání

První zálet jsem provedl sám s kamarádem nemodelářem. Bylo pod nulou – leden ve Slatině, alespoň bylo bezvětří. Trochu jsem předtím trénoval na simulátoru, ale i tak jsem se bál – byl to můj první let vůbec. Dopadlo to ale dobře, letadlo jsem nerozbil a pěkně si hned napoprvé zalítal. Bylo potřeba jen dovážit čumák, těžiště jsem sice měl +/- podle plánku, ale Lazy stále mířila do oblak. Lítá tak jak má – dokáže pěkně pomalé průlety kolem pilota, vyhovuje jí i malá výška 1-2 metry nad zemí. Křidélka se ukázala jako bezproblémová – výkruty jsem vzhledem k mým nulovým zkušenostem zatím nezkoušel, ale reaguje na ně dle mého soubu dobře, plynule.

Na druhý let už trochu foukal vítr. Dal jsem do Lazy na zkoušku mobil – chtěl jsem zkusit natočit video a hlavně vyzkoušet, jestli takovou zátěž navíc unese. A unesla bez váhání – dokonce si myslím, že by zvládla i normální digitál (vyzkouším). Video z mobilu je naprosto strašné (viz youtube), ale pro mně má památkovou hodnotu – je na něm zaznamenán můj první “loping” (nebo jak se tomu říká) s modelem :-)

Zatím poslední, tedy 3. let byl v poněkud drsnějším podmínkách – svah v Líšni, vítr někdy i přes 8 m/s a pořádná zima. Lazy ve větru statečně bojovala, stále se dala řídit, ačkoliv mi z větru pekelně slzely oči a moc jsem neviděl. Bohužel při jednom poryvu mi ji vítr strhnul asi 50 metrů za sebe a při pokusu o návrat nad svah jsem další poryv nezvládl a plnou parou to napálil do “křaku”. Odnesl to naštěstí jen ocas a náběžka křídla. Každopádně to byla pro mně velká zkušenost a už vím, že se větru netřeba s Lazy úplně bát.

Závěrem

Lazy je příjemný, jednoduchý model, který se dá postavit v zásadě dvěma způsoby – buď jako pravověrný slowflyer s lehoučkou konstrukcí, nebo jako univerzálnější a těžší stroj. Já jsem zvolil druhou variantu a nelituju – dá se s ním lítat i v mírném větru, pomalu letět zvládá taky a navíc jako vzdušný “kamion” unese i nějaký ten náklad.

Pokud to někdo budete stavět, křidélka zvažte – funguje obojí, já jich rozhodně nelituju. Letu zdar!