Polomaketa švýcarského kluzáku
aneb nový přírůstek v Lubošově hangáru. Text a fotky dodal Luboš, zeditoval a na web hodil Pop.
Vzalo mě zase jednou pokušení pořídit si nějaké
větší éro, které by bylo alespoň tak velké, jako byl MDM FOX od JR
model, kterého jsem měl jako své první velké letadlo a aby to
opět byla polomaketa.
Po delším prohledávání různých
modelářských stránek jsem narazil na stránky LMK Polanka, kde
mě zaujal model provozovaný náčelníkem tamního klubu panem Radimem Barčem. Pilatus B4 je polomaketa švýcarského kluzáku v měřítku
1:5, upravená na pohon střídavým
elektromotorem se sklopnou vrtulí.
Osmělil jsem se a napsal mail jmenovanému pilotovi tohoto stroje a
začal vyzvídat, jak se letadlo chová v letu, na osazení servy, motor, regulátor a pohonné baterie.Radim mi dle možnosti
svého času vždy odpověděl a tak bylo rozhodnuto.
Stavebnici
tohoto letadla jsem objednal u Royal Models a po necelém měsíci mi
byla doručena rozvážkovou službou do zaměstnání. Když jsem
uviděl tu obrovskou krabici, měl jsem měl obavy, jak ji dostanu do
tak malého auta jako je naše Fabie. Krabici jsem naložil a dokonce i zavřel
všechny vstupní otvory vozu, ale kdyby mě zastavily
„švestky“, asi bych dostal pěknou pokutu. Po rozbalení krabice
jsem uvnitř nalezl pečlivě zabalené dvě poloviny křídel,
která jsou dodávána hotová se zavěšenými křidélky a již vestavěnámi
štěrbinovými brzdami a celá potažená zažehlovací bílou
folií. Dále v krabici bylo kompletní směrové a výškové kormidlo, polep
trupové imatrikulace a kýlové plochy a laminátový bíle
probarvený trup. Dodána je také spojka křídel, rám kabiny, vylisovaný překryt kabiny a drobný materiál (páky, šroubky, bowden).
Rozhodl jsem se model osadit jednokolovým podvozkem s kolem o pprůměru 60 mm. Udělal šablonu pro výřez
otvoru zespodu trupu a vyřízl otvor. Další problém nastal s ukotvením
tohoto kola do trupu. Obšlehl jsem jedno provedení na
modelářských stránkách - proč bych vymýšlel již vymyšlené... Hejtěžší bylo okopírovat tvar přepážek v místě jejich
vlepení v trupu.To jsem udělal tak, že jsem měděným drátem
okopíroval profil trupu v místě budoucí přepážky, opatrně drát vyjmul z trupu a tvar přenesl na karton, ze kterého
vznikla šablona pro danou přepážku (překližka síly 8mm).
Po vlepení bloku uchycení podvozkového kola jsem uříznul špici
trupu ve sklonu tři stupně dolů dva doprava a vlepil motorovou
přepážku také z 8mm překližky, vše lepeno 5 min. epoxy.
Na přepážku je upevněn střídavý rotační motor A 4120 (660W) čínské výroby, řízený regulátorem Basic 100 A z téže země původu.
Na turbokuželu
průměru 40 mm jsou uchyceny listy o rozměrech 15/10 Aeronaut , se
kterými motor točí 6100 ot/min a odběrem 50 A - zatím jsem to neměřil, pouze uvádím data, která naměřil Radim. “Jadernou“ elektrickou
energii dodává 5 článků 2300 mA LiFe.
Dále jsem vestavěl
ovládání výškového kormidla, které je přímo v kýlové
ploše. Bylo jen potřeba ještě prodloužit kabel serva HS- 82 MG, aby dosáhlo do místa přijímače. Táhlo je od serva vyvedno na horní stranu kýlovky , kde je potom dvěma
šrouby M-5 uchycena výškovka se zátěžovou klapkou. Následovalo
uzavření kýlové plochy
zezadu balsovým stevenem, do kterého jsem vlepil zavěšení
směrového kormidla. Směrové kormidlo je ovládané bowdenem a
servem HS-325 HB Standard.
Do křídel jsem
osadil 2 x HS-81 pro ovládání štěrbinových brzd a 2 x HS-82 MG
pro ovládání křidélek.
Kabeláž křídel a jejich propojení z trupem je konektory
Multiplex, na křídle je konektor napevno a z trupu je vyveden svazek volně. Po po nasunutí obou půlek křídla na spojku se svazek schová do
trupu.
U Radimova modelu se mi moc líbila
vybavená kabina. Přestože vůbec nejsem maketář, ale jen pilot
uživatel, který moc nerad staví a raději jen létá, pokusil jsem se kabinu také osadit vybavením. Palubní přístroje jsem objednal od MS Composit. Čekal jsem na ně
měsíc - byla doba prázdnin a i výrobce u Robbe v Německu to
měl asi na háku.Palubní přístroje samozřejmě nejsou totožné
s originálem letadla. Aby kabina nebyla prázdá, chtěl jsem do ní pořídit i pilota. To byl celkem problém,
protože kabina nemohla byt hluboká - mají pod ní být umístěny
LiFe baterie. Podařilo se mi kabinu vymyslet tak, že se do ní vešel
i pilot (postavička miminka v pyžamu), kterého jsem nakonec koupil
v jedné hračkárně za 102 peněz. Nakonec se podařilo splnit i podmínku, že pilot
bude v rukách svírat řídící páku.
Kabina na trupu drží vepředu dvěma čepy, vzadu je klasický
kabinový zámek .Po nalepení překrytu kabiny byla práce na kabině
ukončena.Při ořezávání kabiny jsem použil v prvním případě
ulamovací nůž, se kterým jsem se perfektně říznul (to bylo
krve), dál jsem pokračoval nůžkama - ty byly lepší, poučení pro příště ....
Po sestavení modelu jsem zkoušel, jak to vyjde těžiště. Jaké bylo moje překvapení, že oproti Radimovu modelu je můj Pilatus dost těžký na předek. Pohonné baterie jsem musel přemístit
až do těžiště modelu a až za bateriemi je přijímač Duplex
2,4 GHz. Další věc, kterou bylo nutné překontrolovat, je příčné
vyvážení sestaveného naloženého modelu. Zjištěný rozdíl u
tohoto modelu byl na vyvážení 15 gramů .
Aby se model aspoň trochu přiblížil originálu, chybělo mi
vyřezat drobné nápisy pod kabinu a na kýlovou plochu. O tyto
se postaral klubový kolega Martin, který vlastní zařízení na výrobu nápisů .Spodní imatrikulaci jsem zvládl nůžkami
sám, výsledek je asi takový:
A ještě jeden celkový pohled a něco málo technických údajů: rozpětí je
3000 mm, váha naloženého modelu 3400 g. Omlouvám se, že není
namontovaná vrtule - její čas ještě nenastal. Mám třes a strach, jaký bude zálet, ale kolegové pomůžou, to vím určitě. Dám vědět, jak to
dopadlo :-).
A jedna fotečka ze záletového dne:
